neděle 27. října 2013

THE DARING BAKERS' OCTOBER CHALLENGE - SAVORY POT PIES

Říjnová výzva Odvážných pekařů byla poněkud nezvyklá. Nebyla totiž sladká, ale slaná! Výzvu připravila Hannah, z blogu Rise and Shine. Dala nám za úkol připravit americký dvojitý slaný koláč, typický pro stát Minessota, odkud Hannah pochází. Hannah nám na ukázku představila typický Chicken Pot Pie a Mediterranean Pizza Pot Pie, ale co se náplně týče, měli jsme volnou ruku.

Nejdřív jsem z této výzvy moc nadšená nebyla, neb jsem se těšila na něco sladkého. Po přečtení receptu na Chicken Pot Pie, kde dominovala kořenová zelenina, jsem byla nadšená ještě míň, neb takové jídlo bych si sama od sebe neudělala. Když jsem si ale přečetla, že je vše ponecháno naší fantazii, karma této výzvy u mě vzrostla. Po snědení posledního kousku dnes k obědu se vyšplhala skoro až k nebeským výšinám!

Zvolila jsem trochu netradiční náplň a vsadila opět na dýni, což se ukázalo jako vysoce šťastná volba. Pot Pie se nakonec ukázal jako docela sváteční a originální jídlo, které určitě budu pro svůj velký úspěch opakovat.


MŮJ POT PIE

TĚSTO:
2 a půl hrnku polohrubé mouky
1 hrnek hladké mouky
lžička cukru
lžička soli
2 lžíce slunečnicového oleje
2 lžíce olivového oleje
1/4 kostky másla
hrnek ledové vody
NÁPLŇ:
1 dýně Hokkaido
kuřecí prsa
hrnek až dva kuřecího vývaru
půlka kelímku smetany na vaření
sklenice piva Fénix
tři lžíce chutney
několik snítek rozmarýnu
sůl


Jako první jsem dala do vody vařit kuřecí prsa.

Mezitím jsem se vrhla na těsto. Recept od Hannah jsem si malinko poupravila k obrazu svému a výsledek byl něco mezzi pizzovým a křehkým těstem. Mňam.
Smícháme mouky, cukr a sůl, přidáme oba oleje a na kousky pokrájené máslo. Ručně vypracujeme sypkou drobenku. Nakonec vlijeme hrnek (možná stačí trochu necelý hrnek) studené vody a co nejrychleji zpracujeme v pevné těsto. Dáme odležet do lednice.

Dýni Hokkaido pokrájíme na malé kousky a nasypeme do větší pánve.
Uvařená prsa vyndáme na talíř a vývarem zalijeme dýni, kterou takto dáme na plotnu. Necháme probublávat, dokud se většina vývaru nevstřebá.

Až dýně částečně změkne, dle chuti osolíme, vlijeme smetanu a opět necháme vstřebat.

Kuřecí prsa si natrháme na malé kousky, přihodíme k dýni a nakonec podlijeme sklenicí Fénixe (určitě by mohlo být jiné pomerančové pivo, třeba Radler, ale Fénix jídlu dodal vážně jedinečnou chuť). Přidáme ještě dvě lžíce nějakého dobrého chutney (já použila svoje domácí cuketovo hruškové, na které se tady brzy též objeví recept) a pár snítek rozmarýnu, případně tymiánu, záleží na vaší preferenci.

Necháme na plotně, dokud se přebytečná tekutina nevstřebá a dýně nebude zcela měkká, rozpadající se.

Těsto rozdělíme na dvě půlky. První z nich rozválíme  tak, aby vznikla placka větší, než je forma, kterou chcete použít (já použila dortovou). To znamená, že po vložení do formy by mělo těsto ještě přesahovat přes okraje.
Naplníme dýňovou směsí a přikryjeme druhou vyválenou plackou. Přesahující okraje zahrneme dovnitř, čímž koláč hezky utěsníme.

Podotýkám, že formu není třeba nijak vymazávat, koláč není třeba propíchávat :-)

Pečeme na 200 stupňů cca 50-60 minut.

U této výzvy se potvrdilo, že i na něco, co nejdříve zavrhneme, později nedáme dopustit (hm, tak mě napadá, že u mě je to už podruhé za moje působení u Daring Bakers - vzpomínáte na Princesstartu...) :-)

sobota 12. října 2013

Dýňový losos s rozmarýnem

Tohohle barevného krasavce mám pro vás nafoceného už od minulé soboty...nicméně ještě stále není pozdě, abyste si ho udělali třeba na nedělní oběd.
Říkala jsem, že na další dýňový recept se můžete těšit. A doufám, že jste se těšili, protože tohle není jen tak ledajaký losos. Tohle je nejlepší losos ze všech možných! Tedy alespoň nám doma to tak připadalo a já byla nazývána géniem, ačkoli jsem měla prostě jen evidentně dobrý nápad... :D
Nicméně vůbec, ale vůbec nepřeháním, když říkám, že jsme se oblizovali až za ušima. Přitom se zde opět jedná o vysoce triviální - a o to asi efektnější - recept.


Na lososí marinádu:
půlka střední dýně hokkaido
1 hruška
sůl
pár snítek rozmarýnu (když nemáte čerstvý, může být i sušený)
Bramborovo dýňové pyré:
brambory
půl hrnku teplého mléka
lžíce másla
+ dýňové pyré


Všechno je vlastně úplně šup šup a nic na tom není. Jenom ten nápad. A tak je to asi skoro u všeho, mezi náma..
Dýňovo hruškové pyré jsem dělala už tady, v receptu na tento podzimní koláč, které pak bylo použito na koláč i na lososa. Pokud se ale pustíte jen do lososa, zkrátka pokrájejte dýni a dejte ve vodě vařit. Ke konci přidejte i pokrájenou hrušku. Až bude vše měkké, slijte vodu a rozmixujte tyčovým mixérem. Dle chuti osolte.

Lososa nafiletujte, pokud to v krámě neudělali za vás, lehce do filet vetřete sůl (ale nepřežeňte to, ať té soli není celkově moc..) a v nějaké misce nebo jakékoli nádobě naložte do marinády - tedy dýňového pyré, kterého je ale na pár kousků lososa moc, postačí vám pár lžic. Přidejte několik snítek rozmarýnu.
Nechte alespoň půl hodinky v chladu marinovat.

Mezitím si dejte vařit brambory, tak, jak jste zvyklí. Po uvaření přidejte horké mléko, máslo, a rozmixujte tyčovým mixérem na pyré, do kterého vmíchejte všechno zbylé pyré dýňové.

Lososa osmahněte na olivovém oleji dozlatova, ze všech stran, i s marinádou a rozmarýnem.

Takže jak říkám, žádná věda. Na talíři budete mít barvy hrajícími podzimem a lahodné chutě, které jste určitě nečekali :-)

pondělí 7. října 2013

Podzimní dýňový koláč s hruškovým podtónem

Dýně jsou v plném proudu. Jak jsem již předeslala, nebudu se zabývat dýňovými polévkami ani pečenými dýněmi na mnoho způsobů, ale pokusím se přinést něco tolik neokoukaného. Prvním pokusem nechť je tento podzimní dýňový koláč. A podzimní opravdu v pravém slova smyslu, jak chutí, tak především vzhledem. Za okny sychravo, sem tam probleskují sluneční paprsky, do toho se linoucí vůně skořice a nasládlé dýně hrající všemi barvami... Na přípravě není nic složitého, proto neváhejte a zpestřete si říjnové dny něčím barevným a sladkým :-)


Na korpus:
2 a půl hrnku hladké mouky (doporučuji kombinaci hladké a špaldové)
půl kostky másla (případně Hery)
1 a půl lžičky mleté skořice
1 vajíčko
Na náplň:
1 menší dýně Hokkaido
2 menší hrušky
1 vanička tvarohu
3 vajíčka
lžička skořice
3 lžíce agávového sirupu (nebo jiného sirupu či cukru, chcete-li - pokud máte radši více sladké, přijdejte, moje varianta byla spíše méně sladká)
Na ozdobení:
mletý kokos, mandle, kousek čokolády....



Na korpus jsem zvolila klasicky svoje oblíbené jednoduché křehké těsto, doplněné skořicí.
Opět smícháme mouku s máslem, až vytvoříme drobenku, přidáme skořici a nakonec vajíčko, díky kterému co nejrychleji vypracujeme hladké těsto.
Necháme půl hodinky odležet.

Mezi tím dáme vařit na kusy pokrájenou dýni (je to docela nadlidský úkol, ale bude to rychleji...). Ke konci přihodíme i pokrájené hrušky.
Až bude vše měkké, slijeme téměř všechnu vodu a tyčovým mixérem rozmixujeme na pyré.
(Já dala ještě o jednu hrušku víc a dýně byla spíše střední, proto jsem nějaké takto připravené pyré odložila stranou a zužitkovala ho jinak - jak, to se dočtete zase v dalším příspěvku...)

V míse prošleháme tvaroh s vajíčky, přidáme dýňovo hruškové pyré, skořici a sladidlo.

Do koláčové formy ručně vtlačíme těsto a dno propícháme vidličkou.
Vlijeme připravenou náplň.

Pečeme na 180 stupňů 30-40 minut.

Můj dekor sovy nebyl tak úplně náhodný... Na jednom místě se mi na koláči jaksi nehezky "vydula" svrchní krustička, proto jsem ji sloupla a rozhodla se to nějak zazáplatovat...Vzhledem k tomu, že motiv sovy je můj oblíbený, hodí se tak nějak k podzimu (nebo si to možná jen myslím) a navíc, baňatá sova bylo přesně to, co jsem potřebovala.
Vytvořila jsme tedy z papíru šablonu (až teď mi dochází, že chudák moje sova nemá asi křídla?), přiložila na koláč a vysypala.
S posypkou jsem čistě improvizovala, co dům dal, ale řekla bych, že k podzimnímu koláči hezky ladí.

Abych to shrnula, mně koláč moc chutná, je to zkrátka něco jiného, na co nejsme zvyklí, má svoji specifickou chuť. Mně osobně se ale moc zalíbila. Příště zkusím dát dospod vrstvu čokolády, to bude podle mě bomba! Tak nebuďte labutě a zkuste něco nového...:-)




pátek 4. října 2013

Odjakživa jsem požitkář. Láska k jídlu se nezapře a citům by měl člověk dát průchod...
...proto jsem začala tvořit tento kulinární svět s příslibem, že je to jenom začátek.

Moje analytické a pragmatické já do kuchyně nechodí, tam je doma můj vnitřní umělec. K překvapení všech, našla  jsem kus sebe v bezpeční mojí kuchyně.
 Ráda zkouším nové chutě, ale občas dostanu chuť i na něco tradičního. Nebojím se žádné suroviny ani koření a občas zabrousím i do bezlepkové a zdravé stravy.
Najdete u mě kalorické bomby, dorty, složitosti, ale i minimalistické, efektivní a zdravé vaření, bezlepkové recepty, sladkosti bez cukru. Moje kulinářské tvoření je vlastně stejné jako já - nevyzpytatelné...

Budu nesmírně ráda za veškeré Vaše komentáře a podněty!
V případě jakékoli potřeby mě můžete kontaktovat emailem na: e.vcelisova@gmail.com

středa 2. října 2013

Cuketovo-batátový krém s rozmarýnem

Že je tady období dýní, jistě již museli postřehnout všichni. Všude se o tom píše, množí se dýňové recepisy i dýně v supermarketech. Receptů na dýňovou polévku stokrát jinak už bylo napsáno tolik, že ačkoli ji miluju a dělám si ji s různými variacemi též, psát o ní nebudu. Čeká vás ale například dýňový koláč a další.

Dnes jsem tu ale proto, abych vám představila zase trochu jinou polívku. Ne jen dýně nám poskytne chuť podzimu na talíři. Jak jsem zjistila, kombinace cukety, batátu, kokosu a bylinek je famózní. Po polívce se všichni doma mohli potrhat. Vyniká svou jemností, hebkostí a přesto osobitostí. Chcete-li tedy vykouzlit nějaký jiný, neobvyklý krém, který vám navíc zabere minimum času, úsilí a surovin, neváhejte a zkuste tento!


Použila jsem:
1 střední cuketa
1 batát (nebo půlka velkého)
půl plechovky kokosového mléka
čerstvý rozmarýn
sůl 



V podstatě není co řešit. Oškrábaný batát a omytou cuketu nakrájíme na kousky a dáme vařit ve vodě, do které přidáme snítky čerstvého rozmarýnu. 

Až vše změkne, odlijeme vodu (ale ne všechnu), podle toho, jak hustý chcete krém mít (zředit se dá vždycky, na to pamatujte). Pokud chcete, můžete snítky rozmarýnu odstranit, já je ponechala. Tyčovým mixérem vykouzlíme hladký krém. 

Osolíme dle chuti a zjemníme na toto množství cca půlkou plechovky kokosového mléka nebo krému.

Chutím se meze nekladou, takže nechť si s vychucením každý pohraje dle svého. Já chválím a vřele doporučuji tuto minimalistickou verzi, neb méně je někdy více, víte, jak to je...:-)